Domácí fotovoltaická elektrárna v ČR

Vyplatí se domácí fotovoltaika v našich zeměpisných šířkách? Má vůbec cenu ji pořizovat, když zdaleka ne každý den je slunečný a v zimě je navíc sluneční aktivita výrazně menší?

To, že se fotovoltaická elektrárna nemůže v českých podmínkách vyplatit právě kvůli nedostatku slunečního svitu, je asi nejčastějším argumentem zarytých odpůrců fotovoltaiky. Vždyť sluneční energie by se nejvíc hodila právě v zimním období, kdy by mohla pohánět zdroj vytápění, například tepelné čerpadlo… Pojďme odložit stranou dojmy a podívejme se na fakta.

Intenzita slunečního svitu

Aby mohla fotovoltaika vyrábět elektřinu, potřebuje, aby na fotovoltaické (solární) panely dopadalo sluneční záření (přečtěte si více o tom, jak funguje fotovoltaické elektrárna a z čeho se skládá fotovoltaická elektrárna). Intenzita slunečního záření je ovlivněna především zeměpisnou polohou, nadmořskou výškou, úhlem dopadajících paprsků, oblačností a znečištěním ovzduší.

Při jasném slunečném dni dopadá na našem území na každý 1 m² přibližně 1 kW solární energie. Pokud je zataženo, sníží se tato hodnota přibližně 10×. Při husté mlze, dešti nebo silném sněžení pak fotovoltaika nevyrobí téměř nic. Nejvíce slunečních paprsků lze zachytit na jižní Moravě, naopak nejméně v severních Čechách.

Mapa slunečního svitu v ČR. Průměrné hodnoty za rok. Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

Celkově se počet slunečních hodin v českém prostředí odhaduje v průměru na 1330–1800 ročně. Slunce však svítí nepřetržitě. Je sice pravda, že přímé sluneční záření je omezené na jasnou oblohu a je nejintenzivnější v letních měsících. Nicméně rozptýlené záření dopadá na naši planetu po celý rok, a to i v zimě nebo při oblačnosti. A moderní fotovoltaické panely, které jsou součástí domácí fotovoltaické elektrárny, využijí i tento druh záření na maximum.

Výkon domácí fotovoltaické elektrárny

Ze sluneční energie dokáže fotovoltaická elektrárna v Česku ročně vyrobit přibližně 950–1340 kW na m² na každý 1 kWp instalovaného výkonu. Z celkového množství vyrobené energie se asi ¾ vyrobí od jara do podzimu, přes zimu zbylá ¼. Období výrazně snížené činnosti panelů je tak poměrně krátké – v podstatě pouze v měsících listopad, prosinec a leden.

V zimě se sice potýkáme s kratšími dny a nižší intenzitou slunečního záření, ale jeden faktor hraje fotovoltaice naopak do karet. Je jím teplota. Čím je totiž teplota nižší, tím mají fotovoltaické panely vyšší účinnost. Za slunečného zimního dne tak mají panely vyšší výkon než za horkého léta (při každém nárůstu teploty o 1 °C klesne výkon panelů o cca 0,4 %).

Optimální orientace a sklon fotovoltaických panelů

Účinnost fotovoltaické elektrárny lze maximalizovat jejím vhodným umístěním. (Přečtěte si, na jakou střechu umístit fotovoltaické panely.) Obecně platí, že nejvhodnější orientace fotovoltaických panelů je na jih, nejméně vhodný je naopak sever, kterému je dobré se vyhnout. Orientace na západ či východ poskytuje asi o 20 % nižší přísun sluneční energie oproti jižní straně.

Roli hraje také sklon panelů, ale není až tak zásadní. Optimální sklon je kolem 30–35°, ale fotovoltaické panely lze instalovat i vodorovně nebo svisle, aniž by tím výrazně pokles jejich výkon. Pouze při sklonu menším než 15° panely ztrácejí svou samočisticí schopnost a je dobré to mít na paměti.

Fotovoltaika s akumulací do baterií

Nejlepší službu vám domácí fotovoltaická elektrárna udělá, když ji zkombinujete s baterií pro ukládání přebytků vyrobené energie. Často se totiž stává, že fotovoltaika vyrobí nejvíce energie v době, kdy ji tolik nevyužijete (například v poledne, když jste zrovna v práci), a nejvyšší spotřebu energie míváte obvykle večer, kdy je sluneční aktivita již nízká (vaření večeře, ohřev vody, pračka, TV atd.). Přečtete si více o tom, proč při pořízení fotovoltaické elektrárny investovat do baterie.

Vyplatí se fotovoltaická elektrárna pro vlastní potřebu?

Ukažme si konkrétní čísla na modelovém příkladu: rodinný dům o podlahové ploše 150 m², částečně zateplený, jako zdroj vytápění v zimě a chlazení v létě využívá tepelné čerpadlo, kterým zároveň i ohřívá vodu. 

 Sečteno a podtrženo: Přesto, že Česká republika není žádná Florida, máme v průběhu roku dostatek slunečního svitu pro výrobu vlastní elektřiny. Tou můžete po 9 měsíců v roce pohánět vaši domácnost a ušetřit tak v průměru 50 % ročních nákladů na energie nebo i více. Proto lze na otázku: „Vyplatí se fotovoltaika?“ odpovědět, že rozhodně ano.

Domácí fotovoltaika jako investice

Z tohoto pohledu se jeví fotovoltaika jako investice s roční výnosností 10–25 %, což z ní dělá ještě lukrativnější komoditu, než jsou akcie, dluhopisy, kryptoměna nebo nemovitosti.

Fotovoltaika bez vstupních nákladů

Jedna věc je však výnosnost do budoucnosti a druhá věc je vstupní investice v podobě pořizovacích nákladů. Na kvalitě rozhodně nešetřete. Nejlevnější domácí elektrárna vám sice může ušetřit část vstupních nákladů, ty se ale často promítnou například v její krátké životnosti.

Je pro vás cena fotovoltaiky překážkou na cestě k tomu, abyste si ji mohli nechat nainstalovat na váš rodinný dům? Pak zvažte variantu úvěru na fotovoltaiku. Ten umožňuje získat fotovoltaickou elektrárnu pro vlastní potřebu třeba i zcela bez vstupních nákladů a splátky hradit z prostředků, které každý měsíc díky fotovoltaice ušetříte za elektřinu. 

Chcete se dozvědět více? Domluvte si osobní schůzku přímo u vás doma, kde náš Woltair expert na základě zaměření a vašich požadavků sestaví návrh fotovoltaické elektrárny na klíč, která bude přesně odpovídat nárokům vaší domácnosti. Mezitím si můžete nechat zdarma a nezávazně vygenerovat rozpočet pomocí online kalkulačky cen fotovoltaiky.